KDYŽ PŘIJDE JARO...

Antonín Klášterský

Když přijde jaro a dech jeho vlahý se šíří už tím celým božím světem, ví každý strom a každý keř ví nahý, že za krátko již obalí se květem. A do květů když zahalena země, že pod nimi se ztrácejí i hroby, ví každý pták, jenž zpívá tady jemně, že blízko čas, kdy hnízdo svoje zrobí. Ó, slyš, jak zase jarní větry dují, jak drozd už zkouší první svoje trylky, jak i ti mrtví pod bezem a thují se zdají těšit na ty jara chvilky. A ruka tvá se v mojí ruce chvěje, a oko tvé kams hledí do neznáma, jak četlo by tam tajné příští děje – má duše, řekni, jak to bude s náma?

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

641. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zas květy pučí na stromech. (Josef Václav Sládek)
  2. ZAS JARO... (Bohdan Kaminský)
  3. Na vrcholech stromů. (Josef Kalus)
  4. Uprostřed jara. (Alois Škampa)
  5. VĚČNÉ JARO (Vladimír Frída)
  6. Jarní (Xaver Dvořák)
  7. SMUTNO. (Adolf Heyduk)
  8. JARNÍ. (Ludvík Lošťák)
  9. XIV. Kantáty když ptactvo zpívá, (Adolf Heyduk)
  10. Duma při jara návratu. (Adolf Heyduk)