Dolce far niente.

Antonín Klášterský

Slunce hřeje víc a více, ve stín lehám pod thuji; vlny, moře baletnice, před zrakem mi tancují. Za plachtami zřít to láká, jež se tratí za obzor, stíhat v letu křídlo ptáka za daleké hradby hor. Aloë mi blízko kývá v teplém větru na souhlas... zavru oči... moře zpívá, slyším ve snách jeho hlas. Slyším ve snách, jak se pění, jak se vlny zvou a prou, zpěvný hukot, šumné pění, kolébavku rythmickou. Sladkou tíhou, línou mdlobou dýchá na mne slunce dech, mám ji v nohou, očích obou, mám ji ve svých žilách všech. Nade mnou bdí cypřiš stráží, kolem léta jas a vděk – u nás asi listí sráží chladný, vlhký podzimek. V polosnění, v lethargii moře pruh zřím nezměrný – u nás asi do mne bijí časopisy Moderny. Pah, co po tom! Jejich černi smyl mi moře majestát, moderní i nemoderní nechám kolem uší vát! Psát? Ach ne! Kde zpívá moře, z pokladů svých berouc tun, rouhání je, ne-li hoře, sáhnout do svých vetchých strun! Tak se těším. V pravdě mdlobou dýchá na mne slunce dech, mám ji v nohou, očích obou, mám ji ve svých žilách všech. Slunce hřeje víc a více, plíží se i pod thuji, vlny, moře baletnice, před zrakem mi tancují...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

980. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

POTOK. (Petr Křička)
SVÍTÍCÍ VES. (Antonín Sova)
PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)
ZÁVĚREK. (František Serafínský Procházka)
PRAELUDIUM. (Karel Červinka)
BŘEZNOVÝ VÍTR (Božena Benešová)
IMPROMPTU (Otokar Fischer)
KOHOUT V MĚSTĚ (Antonín Klášterský)
Ztracená stezka. (Jaroslav Vrchlický)