V RODNÉM MĚSTĚ.

Antonín Klášterský

Tak mne cos přemlouvá, vábí vonící mezí a líchou, úsměvem mrtvé mé báby, ulicí tichou. Vzpomínkou na mládí svátky, písničkou píšťalky známé, abych se nevracel zpátky tam, kde vše klame. Svádí to, abych tu zůstal v městečku rodném už navždy, s krajem i s lidmi zde srůstal, klidný den každý. Smíru vzal sladký si podíl, nechal čas lézti jak želvu, za jitra k říčce jen chodil, na večer „ke lvu“. Houby zda porostou, hádal, jako ti sousedé zbožní, rozšafné rozprávky spřádal o senech, o žni – – – Musím se vytrhnout mocí ze vší té léčky a sítě: k nádraží za tiché noci ubíhám hbitě. Ale až vlasy mi zšednou, druzi mě opustí všeci, kdož ví, zda nedám se jednou lapiti přeci – Nedám-li tíž svou si shodit, nenechám čas lézt jak želvu, k říčce-li nebudu chodit, na večer „ke lvu“ – – –

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

398. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZASE V RUCHU MĚSTSKÉM. (Ferdinand Tomek)
  2. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  3. LISTOPAD (Jiří Mahen)
  4. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  5. V EXILU. (Adolf Červinka)
  6. PO OBĚDĚ. (František Táborský)
  7. Cestou. (Jaroslav Vrchlický)
  8. V letním zátiší. (Bohdan Kaminský)
  9. Nálada. (Bohdan Kaminský)
  10. Konec saisony. (Josef Svatopluk Machar)