77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí

Jan Kollár

77.
Nechápal svět tajných, jenž se dějí Nechápal svět tajných, jenž se dějí
Divů v Mesmerově stolicy, Oni trnou bázní mořícý, Tito lají, jiní se mu smějí; Kýž se jednou přesvědčiti chtějí: Jak to snadno duši letícý Z prostranství a z času temnicy Sobě stkanou nechat pod šlepějí; Seč je srdce, proč ne dary hlavy? Seč je láska, proč ne umění? Seč je osud, proč ne lékař zdravý? Mé již dávno, samo sebe ruše, Má již dávno, k svému trápení, Tělo jinde, jinde bydlí duše.

Kniha Básně (1821)
Autor Jan Kollár

Další vydání

77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí v knize Slávy dcera ve třech zpěvích (1824)

77. Nechápal svět tajných, jenž se dějí v knize Slávy dcera (1832)