Od jara do věčna.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Tvé světlo zářilo mým poupatům, mých jiter šveholu a zoři, mých pisklat vzletům nad pozemí, mým zvědům, za obzoru lemy, a ještě září, když můj západ hoří, mým podvečerním k zemi návratům. Kam loďka osudu zanesla, váhala se v žití moři, hrda cílem, v plavbu velkou se odvážila se svou střelkou či příboj přemáhala v předhoří: Tvůj světlý duch v býval u vesla. Když dral se dvojí živel: slunečný i temnývůkol v žití drama, když pravdy, které žhou i zebou, spor vedly se mnou jako s Tebou, Tvůj genius, ten soudce mezi náma, stín s jasem smířil v zákon odvěčný. A život zrál, již podzim krutě vál; Tvůj soumrak dříve stměl se, drahá... dál z tiši Tvé buran sápal, však v mrazivý když spár chápal, mne vytrhla mu síla vroucně blahá: dech duše Tvé co plášť kryl a hřál. usnulas! – Kde v nevýzpytnu dlíš? Kde mizíš v dálce nedohledné? Již umlkla Tvá světlá slova, a přec mi z dávna znějí znova jak zvony s chrámu Ducha! Přec den ze dne víc rozumím jim a je slyším blíž. Tvých více let, i mez dvou století, co lidi o píď času dělí, jak mžitka zniklo ze dnů reje. Teď věčnost mezi náma zeje, taj propastný a v nesmírnosti ztmělý tamť nejblíž k Tobě, nejblíž k objetí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

470. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mne luza vyslala (Adolf Racek)
  2. NA MOŘI. (Josef Lukavský)
  3. U moře. (Růžena Jesenská)
  4. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. báseň bez názvu (Josef Holý)
  6. báseň bez názvu (Adolf Racek)
  7. PŘELUD SVĚTA (Hermor Lilia)
  8. Pod hvězdami. (E. Antonowicz)
  9. Duch lidský. (Josef Kalus)
  10. K NÁVRATU (Antonín Sova)