ZÁHUBA RODU PŘEMYSLOVSKÉHO.

Eliška Pechová-Krásnohorská

Když moudrá věštkyně a kněžna(J4f) své vážné vyslyšela rádce(J4f) že nestačí jen ruka něžná(J4f) však rázného že třeba vládce(J4f) jenž zajistil by mír a shodu(J4f) té zemi rozvaděných rodů(J4f) když běloušem pak rozřešen(J4m) los země rolník povznešen(J4m) z hrud jejích na knížecí stolec její(J5f) vše plesalo že z lidu pro lid(J4f) když Čechům přáno vládce sobě zvolit(J5f) pak šťastně radostnými ději(J4f) se rozvijí a vzkvetou věky Čech(J5m) Rod Přemyslův pak věky přežil(J4f) až k oblakům svou slávu věžil(J4f) však padl přec Nach milců slávy všech(J5m) tkán do krvava bývá na rubu(J5m) Smrt vražednou již zhynul Václav třetí(J5f) vryl český dramatik nám do paměti(J5f) svou romantickou zbásniv Záhubu(J5m) Přemyslovského rodu Ještě dnes(J5m) se chvěje v srdcích bolný děs(J4m) vnuk Vršovců když polský bezdomek(J5m) svou zakuklenou ve králově plášti(J5f) dceř vraždí když pak Durynkovou záští(J5f) poslední Přemyslovců potomek(J5m) se kácí v krvi své S tím dojmem v duši(J5f) jsem snila v noční temnotě a hluši(J5f) sen chmurný Velká stinná postava(J5m) s tmou černou splývá ve svém černém hávu(J5f) jen zraků hloubka doutná do žhava(J5m) Zda znáš mě šeptem hlubokým dí zjev(J5m) Duch mstící jsem a sloužím dějin právu(J5f) Mníš Vršovec že mstil se Přemyslovci(J5f) Ne Básník vytušil a rozhodl(J5m) že Václava jen cizák probodl(J5m) v němž vtělen dědičný váš kletý hřích(J5m) Přes matek slzy a přes bratří krev(J5m) jste urputně jak lítá zvěř a lovci(J5f) vždy stíhali se v dravých sporech svých(J5m) Ó slavný ten váš Přemyslovský rod(J5m) Či bratr bratra z vlasti nevyháněl(J5f) v zem nezval Němců jim se neukláněl(J5f) k svým nepřejný pln lásky cizím vhod(J5m) Či nebyl pyšen slávou Soběslav(J5m) když dovolil mu říšský Němců mrav(J5m) že slouti směl Nejvyšší říše číšník(J5f) On Čechům v úkor do Čech uváděje(J5f) řeč Němců řady jejich privileje(J5f) zdaž nebyl proti národu to hříšník(J5f) Ti vaši Václavové Otakaři(J5f) Zda v lesklý úplněk svých slavozáří(J5f) skvrn charých vinou svojí nevmetli(J5m) Kdo cizákům dal v dar tři české kraje(J5f) Kdo země poklady jim otvíraje(J5f) přál jejich rejdům aby rozkvetly(J5m) Kdo silnou podporou byl cizích svodů(J5f) Kdo němčil jména hradů měst i rodů(J5f) Kdo panstvím cizích byl by ochočil(J5m) váš lid jak bezbranné jen stádce ovcí(J5f) Kdo duši českou byl by zotročil(J5m) řeč vaši pohřbil Ejhle Přemyslovci(J5f) A ještě věříš v jejich výchlubu(J5m) A ještě truchlíš pro jich záhubu(J5m) Ó plač jak po barbarsku po hrubu(J5m) zde cizí zvůle zvedá hlavu tuří(J5f) zlé dědictví jak podnes los váš chmuří(J5f) Věk tragedií královských vás minul(J5f) vrah ale bdí Rod Přemyslovský zhynul(J5f) však Záhuba tu zbyla ještě zuří(J5f)

Patří do shluku

zikmund, zúpět, zikmundův, králův, zlítit, pluviál, legát, viz, kostnický, král

163. báseň z celkových 194

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ROBESPIERRE. (Adolf Heyduk)
  2. XXXI. SLAVNOST RŮŽOVÁ. (Adolf Heyduk)
  3. KRÁL JIŘÍ PODĚBRAD A LEGÁT FANTIN. (Vítězslav Hálek)
  4. KRÁL ZIKMUND. (Otakar Červinka)
  5. MATKA. (Adolf Heyduk)
  6. Belšazar. (Adolf Heyduk)
  7. POKUTA. (Adolf Heyduk)
  8. XXIV. POSELSTVÍ. (Adolf Heyduk)
  9. SUPREMA LEX, REGIS VOLUNTAS. (Adolf Heyduk)
  10. Mistr Jan. (Václav Šolc)