Stínová hra.

Eliška Krásnohorská

Kol zaplál po hvozdě nach večera(J5m) co chvíli dál se šine výše stoupá(J5f) až bleskl v písek na břeh jezera(J5m) kde s pěnami se na mělčině koupá(J5f) i dále hloubkou modrých vln se brodí(J5f) až k protějšku Tam širá skála holá(J5f) půl ve vlnách a nad vlnami zpola(J5f) se v hlubině i výši v šero tratí(J5f) Prv bílá jako deska hrobová(J5m) teď jak by se jí v ňadra ledová(J5m) krev lila rudne plamenem se zlatí(J5f) a v žáru tom jenž sálá v sosen hlavy(J5f) a barvy lesa v jeden purpur taví(J5f) hle po skále stín velký černý chodí(J5f) Stín lidský v podobě však obrovité(J5f) jak démon v záři věčných plamenů(J5m) svůj tmavý zjev na žhavou stěnu vrhá(J5f) Teď chýlí paže myslil bys že trhá(J5f) tu skálu ze základů z kořenů(J5m) neb k tůni pod vodami nejhloub skryté(J5f) že sáhne prstem zaryje se nehtem(J5f) v dna slizký hrob a vymrští pak s chechtem(J5f) z vod na povrch co kdys tam utonulo(J5f) Teď zjevení se náhle k výši hnulo(J5f) a kryje skálu nestvůrným svým tělem(J5f) od pěny vod už po sinavý vzduch(J5m) kde v bledý oblak černým vráží čelem(J5f) jak v nebesa by temný vzpoury duch(J5m) hnal útokem Teď lokty rozprostírá(J5f) i zdá se ti že v nich tu skálu svírá(J5f) a zas jak spálen žárem jejích boků(J5f) pln strachu couvá ve zbabělém skoku(J5f) zas kradmo blíž se plazí chvíli váhá(J5f) i znova rázně v ledví její sáhá(J5f) i napíná své duchovité svaly(J5f) a tlakem vzteklým skálu před se valí(J5f) Vše marně však Již athlet příšerný(J5m) se v sebe choulí v malomocném studu(J5f) i čeká číhá teď se zvedá temně(J5f) hle ramena svá rozpíná i šíří(J5f) jak rostla by z nich křídla netopýří(J5f) až nepoznáš zda stín ten nezměrný(J5m) duch Satan jest či zvíře z pradob země(J5f) i vzdýmá silou nezdolného pudu(J5f) svou peruť beztvarnou až pod nebesa(J5f) by unesla jej žeřavé té skále(J5f) však ona marně mává neustále(J5f) až jako mrtvá k tělu mdlobou klesá(J5f) vždyť k patě obrově svou celou tíží(J5f) se hory vodstvo zeměkoule klíží(J5f) a marně vzdušný velikán ten stinný(J5f) chce letem ujíť hroudě ve svět jiný(J5f) A dlouho trvá hra jež zrak můj poutá(J5f) Stín poznovu vždy z přitmělého kouta(J5f) se dobývavě řítí skálu ztéká(J5f) zpět odražen pak svislé oudy vléká(J5f) jež každou ranou pitvorně mu chromnou(J5f) vždy znova zuřivě se vrhá v před(J5m) by obludnými ruchy bájné stvůry(J5f) jichž nikdy v živém tvorstvu nezří hled(J5m) se chopil skály s vůlí neoblomnou(J5f) tu chce ji bokem do jezera vmésti(J5f) tu pádnou pěstí rozdrtit ji s hůry(J5f) tu vyvrátit ji na bedrách ji vznésti(J5f) Však všecko hrozivé to úsilí(J5m) v němž tmavý zjev se lopotí a svíjí(J5f) jak červ jejž k zemi zrnko písku tlačí(J5f) vše posunů těch divých víření(J5m) vše potýkání s cílem svým se míjí(J5f) a marně velikán ten zpozdilý(J5m) jenž nemá sil by zvedl pírko ptačí(J5f) se pachtí ve svém pyšném šílení(J5m) I stanu v chodu an mě zjev ten jímá(J5f) on stojí též tak zříme přes jezero(J5f) druh na druha Již v boru mží se šero(J5f) jen skála dosud plamenně se vznímá(J5f) a na ní lpí můj stín jak přikován(J5m) hle tvora malého stín velikán(J5m) Hoj skrč se obře sobě samu k smíchu(J5f) Již v zrcadle té rudožhavé skály(J5f) mi zjevils nadlidskou tu lidskou pýchu(J5f) jež zve se vůlí velikostí ducha(J5f) či velemocí rozumu či sterým(J5f) snad ještě sladším jménem sebechvály(J5f) k níž tvrdá skaliska ta kol jsou hlucha(J5f) Ó přelude ó velký stíne kterým(J5f) náš obraz roste v mnohé žhavé chvíli(J5f) ty obří touho v slabém prášku síly(J5f) ty pude bohatýrský velkolepý(J5f) jenž hlavou ženeš cíl kde skalou hrazen(J5f) ran svojich necítě k své zkáze slepý(J5f) pln víry vítězné byť stokrát zrazen(J5f) ó jaká v tobě svatá pošetilosť(J5f) v tvém hořkém losu jaká božská milosť(J5f) Nechť domnělým jen křídlem drahý klame(J5f) v tu skálu biješ selhávaje v smutku(J5f) oč většíms ubohé přec pravdy samé(J5f) Ó nadšení oč většíms nás i skutků(J5f)

Patří do shluku

zasmušilý, čarovábný, zimný, klenba, clona, táborský, šerý, bájný, arkáda, řasný

74. báseň z celkových 185

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FORUM. (Otakar Mokrý)
  2. Z hor. (Herma Pilbauerová)
  3. BLANICKÁ DUMKA. (Eliška Krásnohorská)
  4. Na lebku z Palestiny. (Augustin Eugen Mužík)
  5. POUŤ KOSTNICÍ. (Otakar Mokrý)
  6. Vy zadumané, žluté rozvaliny, (Otakar Mokrý)
  7. NA KRAKOVCI (Jaroslav Vrchlický)
  8. Rozdrcený dub. (Eliška Krásnohorská)
  9. REGINA ISOLANOVÁ. (Otakar Červinka)
  10. Žertva. (Eliška Krásnohorská)