Hle zavátý kout parku schýlený v něm starý kříž(J7m)
a nad ním šero večera a třpytná hvězdná výš(J7m)
Bezlistou dlouhou alejí se zámku kmitá zeď(J7m)
však z oken hledí tma a vnitř je hlucho pusto teď(J7m)
Svist větru táhne alejí a parkem mrazu dech(J7m)
mé srdce v zpomínkách se ztrácí hlava v květných snech(J7m)
Jsem po letech tu se svým srdcem jediný sám host(J7m)
a kol mne zticha dýše mluví teskně minulost(J7m)
v duši vstává obrazů dav víří představ rej(J7m)
vše splývá v modrý velký zrak a v bledý obličej(J7m)
Ach kdysi skutečně i parku kout i starý kříž(J7m)
se zrcadlil v tom velkém modrém oku dávno již(J7m)
To zrak byl komtessin já viděl jsem ji snivý hoch(J7m)
stát zbožně u kříže jejž květem zasypával hloh(J7m)
Klid vůně šero táhly parkem mezi stromy kdes(J7m)
pták zpěvem usínal a červánek plul do nebes(J7m)
Ten mžik tkal kouzla v duši mou a vodojemu šum(J7m)
zněl v dáli kdes pln hudby modrých snů a sladkých dum(J7m)
Dnes na všem sníh svist větru lká tu zámek opuštěn(J7m)
komtessin velký modrý zrak spí v hrobce věčný sen(J7m)
A duší mou jak hudby dávný sladký tón to vlá(J7m)
snad pod sněhem mé srdce z mládí se to ozývá(J7m)
Jsem po letech tu se svým srdcem jediný sám host(J7m)
a kol mne zticha dýše mluví teskně minulost(J7m)
Hle zavátý kout parku schýlený v něm starý kříž(J7m)
a nad ním šero večera a třpytná hvězdná výš(J7m)