STÁLE NEZNÁMÉ S RŮŽEMI.

František Kvapil

Ne zapomenout nelze Sladké oči(J5f) jak hvězdy dvě mi věčně z temna svítí(J5f) tvůj vidím zjev kam noha moje vkročí(J5f) vždy všude musím jemnou líc tvou zříti(J5f) Tvých černých vlasů proud se v sny mé řítí(J5f) tvé nahé bílé tělo odkud skočí(J5f) jak zázrak jímž se duše krásou sytí(J5f) a musím jít byť nechtěl jsem kam zbočí(J5f) Ne zapomenout nelze Zpitá vůně(J5f) tvých božských údů provází mne stále(J5f) a srdce láskou šílí vždy a stůně(J5f) Tys odešla a mně noc zbyla dlouhá(J5f) tma bez konce v níž kmitá duši v žale(J5f) jen trýzeň věčná věčně bdící touha(J5f)

Patří do shluku

žíznit, vyznít, trýznit, odříkání, poznání, marný, maska, cítění, soucit, unikat

119. báseň z celkových 541

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na nebi v lampách rozžetých (Jiřík Luděk Moravský)
  2. Ke dnu! (Josef Svatopluk Machar)
  3. Marnost nad marnost (Xaver Dvořák)
  4. Filosofie lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Své ženě. (Josef Václav Sládek)
  6. XII. (Josef Kubelka)
  7. AŽ ZAVRU OČI... (Josef Svatopluk Machar)
  8. S úsměvem. (Jan Červenka)
  9. TOMU, JENŽ MNE NAZVAL THERSITEM. (Viktor Dyk)
  10. Bez úkoje. (Adolf Heyduk)