XXI. Pod strání s vesnicí

Emanuel Lešehrad

XXI.
Pod strání s vesnicí Pod strání s vesnicí
 mlčící lesy. Kde, srdce toužící, kde asi, kde jsi?... Ve vlasy vplétá si dívenka květy. Vzpomínám na časy zrazené lety. – Stmívá se. Flétna mdlá u lesa zpívá... Léta má odkvetlá, co z vás mi zbývá? [25]
Básně v knize Milencovy písně:
  1. I. Niva se stmívá.
  2. II. V spícím sadě s amorety,
  3. III. Večerní chvílí
  4. IV. Než vzplá zas luny jas,
  5. V. Zprahlá ústa žízní,
  6. VI. – V zrak duše závoj přítmí pad’...
  7. VII. Již tiše, tiše vzplaň,
  8. VIII. Vzala plaché srdce,
  9. IX. Prší mhou tesknou do šera
  10. X. Co se ti zdálo, milenče,
  11. XI. V noční tiši zní dva hlasy:
  12. XII. Víš-Ii, milá, co je žena?
  13. XIII. Bdí tři sestry
  14. XIV. Odešla v podletí... odešla... nepřišla...
  15. XV. Ty tmavé oči dumavé
  16. XVI. – Jdi spat, mé srdce ubohé,
  17. XVII. V skráně mé sněhy padly,
  18. XVIII. Sni jen, sni v svém jarém žití
  19. XIX. Obloha něžně se sklání
  20. XX. Slavík, slyš, pěje
  21. XXI. Pod strání s vesnicí
  22. XXII. Blankyt žhoucí, louky skvoucí, zelené,
  23. XXIII. Vánky vějí, pějí,
  24. XXIV. Mlčení jitra zpívá.
  25. XXV. Tvé zlaté oči chtivě žhou.
  26. XXVI. Je smavý letní, zlatoplavý den,
  27. XXVII. Jak pestrá kytka rozkvet’ svět
  28. XXVIII. Všude rudé kvítí svítí
  29. XXIX. Hřejivý vzduch
  30. XXX. Ó růže žhavé, ó růže smavé,