RŮŽOVÝ MAGNET

Emanuel Lešehrad

RŮŽOVÝ MAGNET
Žiji rozpětí města, ale krev má se neodcizila venkovu, z něhož vykvet můj rod, proto někdy vnímám bulváry jako nivy, shluk domů jako lesy, cítím dech polí z těl bližních, již vracejí se ze setí neb ze žní, jsem spokojen s jejich sousedstvím, dají mi chutnat ovoce ze svých zahrad, klábosím s nimi přes plot, kol něhož slídí, chápu je lépe než oni mne, mám je bez masky rád, neboť v mých prsou je zdravý vzduch šumavský, jenž mi růžoví tváře, v mých očích žhne slunce českého jihu, jež mne navštívilo v Praze a potěšilo mne kytičkou úsměvů stráně, na níž dosud se míčem baví mé mládí 13