SLUNEČNÍ PEL

Emanuel Lešehrad

SLUNEČNÍ PEL
Heliův vyslanče, ptactvem opěvovaný, jsi jak vůně titánského květu, který v éterném jezeru plove, slunečnice ohně, hoříš navštívit oči světských zahrad, drobných jako hračky skřítků, abys jim vylíčil mytus o čarech všeho míra. Pod tvým rtem se rozžehuje kvítí v nesčetných vázách země, před každým zvědavým oknem, chudý zrak má dárek od tebe, chce-li, aby jím zkrášlit moh Saharu srdce. Nebo to je účel všemocné záře: těkati v prachu hmoty, rozžhavovat ji, přetavovati nicotu na kov, z kterého dá se vytvořit magický klíček ke dveřím božství 28