BOUŘE.

Otokar Březina

BOUŘE.
HLE, v blescích ticho zahřmělo a nejbohatší sen, tvou bouří zahnaný, se vrátil v duši mou, chud, ustrašen a oslněn, pro sta životů zamyšlen, a v tváři tvojí slávy bledost smrtelnou. Jen jedním zraku uvřením a v jeden křídel ráz nad vírem věčností tvých něm se zastavil, dech jako mrtvý zatajil a ohněm žhoucí pás tvých moří zpěněných svou bázní pozdravil, a teď pro odvahu svou přílišnou v mých světlech bloudí bled, u zpívajících pramenů vysílen umírá, a jenom v těžkém usmání tvůj tajuplný svět před zraky mlčenlivých nadějí mých otvírá. Do stínů země halí tvář, když z dálky uslyší tvou bouř se blížiti, jež světy vyvrací, a z blesků tvého dne, jež bijí v jeho stavby nejvyšší, mu šlehá zsinavělý požár halucinací. [28]
Básně v knize Větry od pólů:
  1. VLÁDNOUCÍ, jenž rozkazem světla,
  2. KRÁLOVNA NADĚJÍ.
  3. MUČENÍCI.
  4. KDE JSEM UŽ SLYŠEL?...
  5. MODLITBA ZA NEPŘÁTELE.
  6. ÚSMĚV ŽIVOTA.
  7. ŠŤASTNÍ.
  8. NOCI!
  9. BRATRSTVÍ VĚŘÍCÍCH.
  10. POLEDNÍ ZRÁNÍ.
  11. POHYB NĚMÝCH ÚST.
  12. MĚSTO.
  13. BOUŘE.
  14. PÍSEŇ O SLUNCI, ZEMI, VODÁCH A TAJEMSTVÍ OHNĚ.
  15. MAGICKÉ PŮLNOCI.
  16. DLOUHO STÁLI...
  17. PŘÍRODA.
  18. LÁSKA.
  19. LETNÍ SLUNOVRAT.
  20. Když z lásky tvé vyšlehnou světelné proudy tvé vůle,