Cimabue stoupal k Vespignanu(T5f)
s žáky svými po prachové cestě(T5f)
Horko bylo V žhavých vlnách stopen(T5f)
kraj se chvět zdál Florencie v zadu(T5f)
vrchy zašedlé i modré lesy(T5f)
všecko zalily ty vřelé proudy(T5f)
Chodcům nebylo už do hovoru(T5f)
mistr žízeň měl a chvilkou pustil(T5f)
polohlasem prohřešek a kletbu(T5f)
Snad ten hoch tam mínil jeden z žáků(T5f)
o pramenu vody vědět může(T5f)
Snad má trochu mléka ve svém džbánu(T5f)
Na stráni tam hošík v středu ovcí(T5f)
kutil cosi Ovce klidně spaly(T5f)
ponořivše hlavy v bílá rouna(T5f)
a hoch tak byl zabrán prací svojí(T5f)
že těch lidí příchod nevzrušil ho(T5f)
Kreslil s vášní v břidlicový plátek(T5f)
celé stádo ovci vedle ovce(T5f)
berana pak v středu všechny spící(T5f)
pak i psíka který natáhnuv se(T5f)
složil čumák na přední si nohy(T5f)
bdělým zrakem zírá po okolí(T5f)
Cimabue pohled na tabulku(T5f)
úžas rozevřel mu tmavé oči(T5f)
naklonil se blíže až stín jeho(T5f)
na hocha a kresbu jeho padl(T5f)
Hoch zdvih hlavu vstal a s podivením(T5f)
podíval se na ty městské lidi(T5f)
Cimabue vzal mu plátek z ruky(T5f)
k očím držel si jej oddaloval(T5f)
hlavou kroutil na hocha se díval(T5f)
Malý do ramen jsa jaksi sražen(T5f)
v bledém obličeji velké oči(T5f)
skoro dítě Nechtěl malovat bys(T5f)
barvami a zlatem taky hochu(T5f)
Hoch kýv hlavou slova nepromluvě(T5f)
Šel bys se mnou jako chodí tito(T5f)
naučil bych lecčemus tě hochu(T5f)
matku boží maloval bys svaté(T5f)
Zas kýv hlavou zase nepromluvil(T5f)
Já jsem Cimabue znáš to jméno(T5f)
Neznám Já jsem Giotto pasák ovcí(T5f)
našich bílých ovcí vespignanských(T5f)
Když se večer snášel na krajinu(T5f)
vrátilo se známou cestou domů(T5f)
stádo bílých vespignanských ovcí(T5f)
jenom se psíkem a bez pasáčka(T5f)