PODZIMNÍ DNY.

Josef Svatopluk Machar

Šeré hodiny jdou jako jeptišky, nakloněné hlavy, pohled vtknutý k zemi... Nelze věřit, že zas budou stromy kvést, obloha se modrat, slunce na ní hořet. Nelze věřit, že se duše zdvihne zas a ten rubáš shodí... Zní již miserere? Šeré jeptišky jdou s hlavou skloněnou, oči vbity k zemi, jak na pohřby chodí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

455. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Osamělý koutek. (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  2. Jarní deštík. (Antonín Klášterský)
  3. VÍTR, OBŘADNÍK HROBŮ (Antonín Sova)
  4. Vesnický hřbitov (Karel Leger)
  5. Osika. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Soucit. (Jaroslav Vrchlický)
  7. XIII.   Také to Slunce ohnivé (Jan Neruda)
  8. ZA VÁCLAVEM VLČKEM. (Ferdinand Tomek)
  9. Dítěcý hrob. (Karel Sudimír Šnajdr)
  10. POMLUVY. (Bohuslav Květ)