Addio!

Otakar Mokrý

Modravým horstvem Apenin jsem kdysi smuten jel, když ve okénku omženém déšť s vichrem burácel. Žlutavý Rheno v útesích vzlykavým pláčem lkal, keř akacie sedraný břeh šerý lemoval. U cesty v pustém rokytí sklíčený starý fík mi kynul rukou vrásčitou a zmizel v okamžik. Tu ustal náhle divý let... okénkem vyhledjsem děvčátko bledé k povozu přistouplo s ovocem. Rozžatých světel rudojas truchlivě shasínal a mlhy šedý, zimný mrak čílko opínal. Hned za hlavou se tísnil mi osmahlých rukou dav, však každý chtěl jen kupovat hedvábných vlasů háv. Addio! mihse naposled okénkem bílý šat, addio! bionda addio! to znělo odevšad. Bionda! skryj si zlatý vlas, déšť ho nezrosí, chvěješ se mlhou zimavou, jak v Arnu rákosí. rusovlásko, s bohem buď, ujíždím smuten dál kdož za to, že jsem v severu srdce zanechal.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

636. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. III. PÍSEŇ ČÁPŮ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Mně stesklo se po máku červeném... (Antonín Sova)
  5. III. Narkosy. (Jiří Karásek)
  6. KOUT IDYLY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Rybníček u lesa, starý podivín, (Josef Holý)
  8. DUBNOVÉ SCHERZO (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Naladění. (Beneš Grünwald)
  10. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)