Ó mythů věže, legend z retirací...

Stanislav Mráz

Ó mythů věže, legend z retirací...
Ó mythů věže, legend z retirací a persiflagí Thalie umu, rád jak v přírody zpět klín, kment sněžný v láci bych naivnosti prch’ v lest illuse v chvat. [1] Blud, klamný víří shon. Nerv puká v práci i trne, scény affectu patróno v lad. Ó v irid plný dol, anemon, ztrácí kéž pouť se, Psyché v nard jich můž ať vzplát. Luh chci, jak bucolský, nach hór v sen pít, stín háje apollského zaměnit za dóm tragický. Radostí chci syt vzpět v chválu jeho hymnus v znět. Ryk pathu v stih čím, japyxu vzdech v luh grazií tíh kol s šeptem idylly. – Hle, váha v zdvih za žití illuse nepravé. – Se vracím, kýv blíž stupeň dómu umu. Masky div výš římsy čím. – Brak luhu vděk je, niv!
Básně v knize Thaliino breve v sonetech:
  1. O božská kulisnice krásy...
  2. Hle, v kořán Haemu brána...
  3. Ó mythů věže, legend z retirací...
  4. Jak Pierra klne...
  5. Ký model tragičnosti...
  6. Accreditujte scény dialog...
  7. V proudu díla.
  8. Onyx travestie a její rek.
  9. Rozsudek i poznání odbornosti.
  10. Zpět k fíku, přírodě...
  11. Epilog kruhu a cyclu hudby smíchu menady.
  12. Nápis na sargofag mima.
  13. Phyllis se směje!
  14. Zlato a umění.
  15. Je Gaia malá, v alb špic stavíš patu...
  16. Sycophantu.
  17. Morálka v retu všech, leč pól...
  18. Je těchou hérů hoře zřít...
  19. Memnone, stanz tvou chci zachytiti...
  20. Zlo malé velkým v onyx...
  21. Dialog u pilastru vestibulu dómu Mus
  22. Hle, prchá Lesbie...
  23. Divadlo králů.
  24. Na troskách, patróno, tvé edice...
  25. Hle, kmenu v bok se budí dryada...
  26. Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
  27. K degeneraci vkusu.