Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.

Stanislav Mráz

Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
Pěl Pissánskou jsem stróphu, v věž jsem pram vždy pojednával, elegickou stanci též punčoškovou, Cynthie v eleganci a jiný etudy též pendant v lem. Idea, plán a schema, dě, flectoval rtem i figurou obrazce v eclatanci jsem v idól tirage, pól aroganci vzdálen, jsem analysoval v kruh látek snem. Po paměti zda edice ta psána? Jak předpis mistrovství Aristophana zní fabule, kyn, rada ves ať planá. Conexe regulí, ferulí v shodu ká výkonnosti umu. Logika códu je maxim v prah, rhetora v svoru v bodu v sled, pathos, druhém. Nehledej leč módu v léno, jež dokonalým v dob šer bylo! Um Aisopa čím? Leč genre faiblu v dílo!
Básně v knize Thaliino breve v sonetech:
  1. O božská kulisnice krásy...
  2. Hle, v kořán Haemu brána...
  3. Ó mythů věže, legend z retirací...
  4. Jak Pierra klne...
  5. Ký model tragičnosti...
  6. Accreditujte scény dialog...
  7. V proudu díla.
  8. Onyx travestie a její rek.
  9. Rozsudek i poznání odbornosti.
  10. Zpět k fíku, přírodě...
  11. Epilog kruhu a cyclu hudby smíchu menady.
  12. Nápis na sargofag mima.
  13. Phyllis se směje!
  14. Zlato a umění.
  15. Je Gaia malá, v alb špic stavíš patu...
  16. Sycophantu.
  17. Morálka v retu všech, leč pól...
  18. Je těchou hérů hoře zřít...
  19. Memnone, stanz tvou chci zachytiti...
  20. Zlo malé velkým v onyx...
  21. Dialog u pilastru vestibulu dómu Mus
  22. Hle, prchá Lesbie...
  23. Divadlo králů.
  24. Na troskách, patróno, tvé edice...
  25. Hle, kmenu v bok se budí dryada...
  26. Finale v omluvu proporce edice a fasciclu.
  27. K degeneraci vkusu.