Hon.

Augustin Eugen Mužík

Na honbu jel Józa král(T4m) Přes pole se kvapně hnal(T4m) pláň proletěl i hvozd černý(T4f) vinice i bažiny(T4m) až mu z celé družiny(T4m) zbyl jen Diviš přítel věrný(T4f) Jeli dále klopotem(T4m) tryskem chví se celá zem(T4m) jak dva běsi rozezlelí(T4f) až ve mladém osení(T4m) oři jejich schvácení(T4m) padli pěnou kryti celí(T4f) Jako bouře po lese(T4m) od vesnice žene se(T4m) na ně sedlák s divým křikem(T4f) Jak nad námi živ je Bůh(T4m) dnes ti králi věčný dluh(T4m) jedním splatím okamžikem(T4f) Zlý tvůj osud sem tě nes(T4m) Tobě dražším jeden pes(T4m) než sto bídných selských lidí(T4f) Hoj kdo krev tak prolévá(T4m) a vichřici rozsévá(T4m) za čas krátký bouři klidí(T4f) A tu blýskne ostrý nůž(T4m) král svůj konec čeká juž(T4m) a se chvěje v náhlém strachu(T4f) Však se Diviš rozehnal(T4m) kralovraha k zemi sklál(T4m) a ten hyne před ním v prachu(T4f) Viz Diviši chátra ta(T4m) nevěrná a proklatá(T4m) na mne pána ruku vztáhla(T4f) má že ruka svěcená(T4m) pro ně krví sbrocená(T4m) na ně přísně kdysi sáhla(T4f) Ale Bůh mi svědkem buď(T4m) a mne za to krutě suď(T4m) že jim stokrát všecko splatím(T4f) Zřím plát znovu krve nach(T4m) aneb zatlápnu je v prach(T4m) aneb sám svůj život ztratím(T4f) Diviš hledí do země(T4m) a si myslí tajemně(T4m) že kdo v divém hněvu plání(T4f) ve své pomstě nezralé(T4m) vztáhne ruku na krále(T4m) není hoden slitování(T4f) Od vesnice po chvílce(T4m) běží dítko v košilce(T4m) udýchané za tatíčkem(T4f) Bosé nožky uštvány(T4m) zlaté vlásky scuchány(T4m) a strach hledí mladým líčkem(T4f) Beze hnutí leží tu(T4m) otec v bujném pažitu(T4m) dítě v bázni volá stále(T4f) až po marném hledání(T4m) křísení a volání(T4m) v pláč vypuklo nenadále(T4f) Ale spurný Józa král(T4m) pěst svou k ráně rozehnal(T4m) prudce udeřil je v líčka(T4f) až se dítě zachvělo(T4m) a pak náhle skácelo(T4m) polomrtvé u tatíčka(T4f) A když koně povstali(T4m) znovu sedla připjali(T4m) volným krokem dál se brali(T4f) pryč s té stráně tesklivé(T4m) Mlčí král a v děsivé(T4m) sny se věrný Diviš halí(T4f) Diviš hledí do země(T4m) a si myslí tajemně(T4m) že kdo v divé pomsty plání(T4f) tak se k pomstě rozlítě(T4m) vztáhne ruku na dítě(T4m) není hoden slitování(T4f) Vidí v duchu rodný dům(T4m) smutně čníti k nebesům(T4m) a v něm svoje ležet dítě(T4f) s krvavými okovy(T4m) u mrtvoly otcovy(T4m) Diviš zavřel oči hbitě(T4f) Měsíc ukryt za mraky(T4m) v boj se pustil s oblaky(T4m) a když zahnal všecky stíny(T4f) viděl dvé jak ze mlází(T4m) jezdců černých vychází(T4m) však jen jeden z doubraviny(T4f)

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

381. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antal Stašek)
  2. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  3. None (Josef Kalus)
  4. Šťastný lov krále Lovise. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Báj Indiánů. (Jaroslav Vrchlický)
  6. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  7. Smečná skála. (Jan Slavomír Tomíček)
  8. PŘED JÍDLEM: (Josef Kalus)
  9. ODSOUZENEC. (Václav Bolemír Nebeský)
  10. XLVI. Ušla šípu, v stínech hustých (František Ladislav Čelakovský)