Ballada rajská.

Jan Neruda

Ballada rajská.
Šla Maria, šla do ráje, kdo ji potkal, pěkně klekl, uklonil se, „Zdráva’s!“ řekl. Jenom svatá Eližběta nepoklekla, nezdravila; Maria se zastavila. „Poslouchej Ty, copak je to? vypadáš jak neduživá – i Tvá záře celá křivá – oko mdlé a chůze líná – vždyť jsi jako umučení, což Ti v nebi zdrávo není?“ Svatá s výčitkou se staví, kysele dí: „„Bože milý, já mám strašně dlouhou chvíli! –““ „Dlouhou chvíli, dlouhou chvíli! každá patronka své lidi opatruje, v lásce řídí – [43] koho pak jsem Tobě dala?“ Svatá vzdvihá oči černé a dí smutně: „„Ženy věrné! Pět set let jsem zde už svatou, hledím, pátrám, jak se sluší, nemám ještě jednu duši. Jenom jednou přišla zpráva, že kdes v Čechách žena jistá je jak anděl věrná, čistá: než však zrak můj sletěl dolů na ochranu její ctnosti – bylo už zas po věrnosti!““ 44
Básně v knize Balady a romance:
  1. Ballada pašijová.
  2. Ballada horská.
  3. Ballada dětská.
  4. Ballada česká.
  5. Romance o Černém jezeře.
  6. Romance o Karlu IV.
  7. Romance o jaře 1848.
  8. Romance italská.
  9. Romance helgolandská.
  10. Ballada zimní.
  11. Ballada stará – stará!
  12. Ballada tříkrálová.
  13. Romance štědrovečerní.
  14. Ballada májová.
  15. Ballada rajská.
  16. Ballada o duši Karla Borovského.
  17. Ballada o polce.
  18. Ballada o svatbě v Kanaán.