Vichr nade krovem hučí,

Jan Neruda

Vichr nade krovem hučí, truchle, bolně hýká, zoufale, jak zdravý člověk, jenž se umřít zvyká. Nevím, proč se při těch zvucích prsa moje ouží, co mne ve vzdechu tom bolí a co mne v něm souží.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1271. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XVI. Rád věděl bych, proč právě nyní vzkvétá (František Gellner)
  2. MYŠLENKY SMUTNÉ... (Bohuslav Květ)
  3. XC THANATOS (František Zavřel)
  4. DLE TENNYSONA. (Jaroslav Vrchlický)
  5. PÍSEŇ ZKLAMÁNÍ. (Karel Červinka)
  6. CESTOU. (Karel Babánek)
  7. XXV. Vždyť uleví ta bolest rozluky, (František Leubner)
  8. Únor 1913. (Viktor Dyk)
  9. SOUCIT (Otokar Fischer)
  10. Smrt. (Bohdan Kaminský)