Nevím kam jdu jdu aniž vím kam(Na)
na osud svůj se spoléhám(Na)
na krásný osud básníka(Na)
jenž do budoucnosti proniká(Na)
pralesem v prales razí si cestu(Na)
k budoucím lesům a k příštímu městu(Na)
osobnost prostá vítězná tklivá(Na)
zdiveným zrakem na vše se dívá(Na)
na roucha lilií na ptačí let(Na)
a jde vpřed(Na)
Nevím kam jdu ale jdu jako oblak bílý(Na)
blankytem pomalu za obzor míjející(Na)
Nevím kam jdu ale jdu jako sémě jež pílí(Na)
na vlnách vanu volně se houpající(Na)
pampeliščino sémě okřídlené(Na)
někam se žene(Na)
a někde snad padne a vzklíčí(Na)
trs penízů zlatých vztýčí(Na)
k nebesům(Na)
Nevím kam jdu ale jak je to krásné jíti(Na)
projíti jíti celé to žití krátké(Na)
Poeti cukrovinek jíti nezemdlíti(Na)
jak je to sladké(Na)
Jeť pouhým odpočinkem každé zastavení(Na)
ta trocha včerejších květů a plodů(Na)
zapomenutých zítra novou pro úrodu(Na)
a cíle není(Na)
neb cíl je mrtvý bod(Na)
starcova židle víra žen(Na)
a na cíli vztýčen je hrot(Na)
na nějž jsi naboden(Na)
Nevím kam jdu ale vím(Na)
že pro sklizeň jen se zastavím(Na)
a sklidiv opovrhnu sklizní tou(Na)
a půjdu dál za novou úrodou(Na)
Nevím kam jdu ale vím(Na)
že než bych cvrlikal niklové mince raději oněmím(Na)
Nevím kam jdu ale mám(Na)
zázraky v snách svých pod víčky(Na)
a proto vám poeti ponechám(Na)
niklové mince cukrlátka plyšové kytičky(Na)
vám poeti kteří sedíte(Na)
jak na bidélku kanáři(Na)
a drátěnou mřížkou hledíte(Na)
že svět se kdesi utváří(Na)
a žití nedostupné(Na)
než vůli zpupné(Na)
a básníkům(Na)
Nevím kam jdu ale chci(Na)
s krvavým úsměvem na srdci(Na)
těm za obzorem něco krásného dáti(Na)
Chcete li můžete to básněmi zváti(Na)
Jsou to však režné snopy pro budoucí stodoly(Na)
krystalů drsné a tajemné drúzy(Na)
výtažků vzácných kostky a zlaté oboly(Na)
na šňůrách sňatých z ňader divoké Múzy(Na)
z jichž prsů jsem smetanu sál(Na)
když jsem se poetům smál(Na)
pijícím podmáslí(Na)
Nevím kam jdu jdu aniž vím kam(Na)
po země zelených věncích jdu sám(Na)
a hleďte chci dohonit západ(Na)
Smějte se Jaký to nápad(Na)