Mé království.

Bohuslav Květ

Znáš tiché Údolí, kde nad stajeným lesů pláčem vášnivý reflex zapadajícího slunce hrá? Jsou dálky zamlklé... jen mezi stíny stromů se někdy vzdušné zjevy dívčí kmitnou... pak vlažným vzduchem hlas Boha Myšlénkou k srdci promlouvá... Toť mé je Království! A šťasten jsem, že v těchto končinách se dosud nikdy půda nezachvěla pod lůzy písní zvířeckou, již z cizích Území sem slyším časem zaznívat v stlumených ozvěnách...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

547. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. BŘEZEN (Rudolf Medek)
  2. SRDCE. (Arnošt Ráž)
  3. PANNINA PÍSEŇ NA BOŽÍ TĚLO. (František Taufer)
  4. S HORY SV. PEREGRINA (Josef Holý)
  5. Píseň boru. (Karel Dostál-Lutinov)
  6. PODZIM HRŮZY. (František Taufer)
  7. BLAHOVĚST JARA. (Zikmund Winter)
  8. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  9. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  10. ANNY (František Zavřel)