O VĚČNÉ TOUZE

Stanislav Kostka Neumann

Nazí lidé na břehu a bílá plachta na jezeře, nazí lidé pod stromy a v slunci ostatní vše. Stokrát jsme to viděli jak dokořán dvéře, jimiž nevstoupíme, z ráje vyhnáni byvše. Bílá plachta svítí jak modlitba ryzí, kterou stříbro jezera vysílá k zdroji světla; nahá žena tak známá jest, a přece tak cizí jako tropická květina, jež na severu vzkvetla. Nový malíř také to maluje, kreslí, ryje. Srdce stiskne ti ještě víc než staré malování. Na moderním strandu však jiné zřel harmonie. Proč se tedy k tropickým a vysněným vidinám sklání? Jistě viděl tam obrazy štěstí, kouzla a změny, v krásu soudobých slavností prostě se noře, flirt a koupací kostýmy, eleganci a ženy, jež jak z bulvárů šperky padají v moře. Touhy věčné však nebýti! Bezejmenné? Božské? Lidské? Básník zná ji a malíř ji bezděky ztělesňuje. Ve sny vracejí se nám ženy arkadické, země panenská, bílá plachta, jež po jezeře pluje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1386. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PAŘÍŽ. (Karel Toman)
  2. Nostalgie. (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Kontemplace 2. (Xaver Dvořák)
  4. BALLADICKÁ BÁSEŇ O MARCELE Z TOHOTO SVĚTA. (Antonín Sova)
  5. OKOUZLENÝ HVOZD (Alfons Breska)
  6. XXVII. V šeru chrámu. (Xaver Dvořák)
  7. POSLEDNÍ VĚŠTBA. (Jaroslav Vrchlický)
  8. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  9. ADVENT. (Xaver Dvořák)
  10. ZEMĚ SVATÁ. (Xaver Dvořák)