I.   Minulo skoro desetiletí...

Stanislav Kostka Neumann

I.

Minulo skoro desetiletí... Minulo skoro desetiletí...
 Ach, dnové krásní, nudní i kletí! A mnoho bojů pro radost, pro duše klid i smích, ach, mnoho bojů slavných skoro i mnoho groteskních. Minulo skoro desetiletí, – jak ten čas letí! – co naposled týdny jsem trávil v celi tiché a bílé, kde myšlenky někdy tančily širými obzory spilé, kde jindy bylo mi jak utišenémutišenému mnichu, jenž navždy se dovedl odříci rušného hříchu. Minulo skoro desetiletí... Co se ti, tichý vězni, co vše jen stalo se ti? Milenek bylo, písní, bylo květů i sklenek; my chodili se milovat na osluněný venek. A také mnoho zmijí bylo, když jsme pravdu řekli, a mnohé karaktery pod zlatou mincí změkly. Eh, což, mé slunce, my dovedeme si zazpívat i při houslích o jedné strunce, uprostřed přátel poťouchlých, uprostřed bídy a bojů, uprostřed dotěravých komářích rojů. 17 Minulo skoro desetiletí; k mé ženě mi přibylo ještě dvé dětidětí; v mém štítě červený kohout čist a zdráv jak dříve, a všechny naděje naše ještě jsou živé. Zas budou milenky a písně, květy, sklenky, snad na konec se ujmou mne v lesích divé ženky. Zas bude bídy dost a bojů ještě více, ne láskou jen i vztekem zrůmění se líce; mé boty vysoké ty zmijím poženou se po hlavě, ta s trochou čistého svědomí rozšlápne se hravě... Minulo skoro desetiletí: zas týdnů dvé mohu prohleděti mřížení úzkého okna... 18
Básně v knize Hrst květů z různých sezón:
  1. ŠTĚSTÍ ŽIVOTA
  2. 1.   Polou ležím, polou sedím v posteli,
  3. 2.   Juž se mně skoro odcizil svět
  4. 3.   Nepřicházím s písní míru já k vám,
  5. 4.   Chtěl bych vám píseň zazpívat
  6. I.   Minulo skoro desetiletí...
  7. II.   Nehledím oknem. Zdá se mi, že málo mám času,
  8. III.   Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově,
  9. IV.   Je letní večer. Stmívá se. Hasne i moje cela,
  10. 1.   Ve spadalé listí jsi hodila růži,
  11. 2.   A takto ke mně mluvil šedý ochránce lásky,
  12. 3.   Jen pohleď na blesky očí závistných,
  13. 4.   Pod verandou jsme seděli skoro sami
  14. 5.   Jen hlavu vzhůru, milenko, jak červen krásná,
  15. 1.   Z Alp větry řádí ulicemi a dvory,
  16. 2.   Tak trochu exil, trochu stará vlast
  17. SVATÁ LUISA MICHELOVÁ
  18. 1.   Lajdák trochu otlučený,
  19. 2.   Chléb a svobodu! To je dvanáct liter!
  20. 3.   Je krásný les ve hnědé, žluté, rudé,
  21. 4.   Noc temná je. Poslední domky města,
  22. 5.   Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima;
  23. 6.   Jdu první jarní den tiše světit k lesu,
  24. 7.   Modrých zvonců koniklece
  25. 8.   Anemone nemorosa,
  26. 9.   Z vonného krystalu sněhu
  27. 10.   Pojď, milenko a ženo, v les,
  28. 11.   Pane barone z B., vy jste troup,
  29. 12.   Oh, dubiny, hymnu vám slibuji,
  30. 13.   Pomalu se vleču, vleču,
  31. 1.   Oh, lásko, nad pokrčení ramen drobných pesimistů
  32. 2.   Buď, válko, zdráva! Nechť hřímají děla,
  33. 3.   Neseme žhnoucí smolnice
  34. FRANTIŠKU KUPKOVI
  35. CESTOU
  36. 1.   Ať žije všeobecné hlasovací právo!
  37. 2.   Českou duši, český rozum chceš-li,
  38. 3.   Doba velká, lidé malí. Rakousku je na nic
  39. 4.   Že mladočechům slábnou ruce
  40. 5.   Český nimrod – nadávka a klení.
  41. 6.   – Jsem anarchista.
  42. 7.   Pohlaví, srdce, mozek a svaly
  43. 8.   Devětadevadesát pálených děvčisek
  44. 9.   Jsem starý kozák a jsem zvyklý mrazu