CESTOU

Stanislav Kostka Neumann

CESTOU
[71] Na moravské půdě ještě. Vlak uhání k Svitavám. Farář, kaplan s hospodyní sedí se mnou ve voze, mají, zdá se, tichou radost z volebních svých úspěchů, jež jim přines’ na Moravě jedenáctý listopad. Mně je to tak hrozně jedno. Zítřek dávno prohráli, prohraje ho – trochu pozděj – i soc. demokracie, církve dvě, dva terorismy, červený a černý bůh: život letí k svému cíli přes církve a přes bohy. Na moravské půdě ještě. Vlak uhání k Svitavám. A mé srdce sevřeno je: v Praze budu k desáté. Vidím Prahu v temné noci, vidím Prahu očima našich dobrých Moravanů: tajemnou a velikou. (Milenka má jela si tam pro bolest a pro žaly, milenka má jako Praha divoká a rozmarná, jako Praha, kde tak sladce tancuje se na sopce, jako Praha, tolik slunce vedle nenávistné tmy.) 73 Moje srdce sevřeno je. Rychlík bouří, uhání. V temné noci vidím Prahu bez rozkoše, s úděsem, doupě zloby, intrik, falše, zneuznaných genijů, hnízdo jedovatých zájmů tajemné a veliké. Praha světlá, pracující, nevím proč, mi nekyne, oblékám se do krunýře, maskuji si obličej, čekám tisíc zlomyslných, frivolních a hloupých ran, čekám starou známou Prahu... Stůně mi v ní milenka. 74
Básně v knize Hrst květů z různých sezón:
  1. ŠTĚSTÍ ŽIVOTA
  2. 1.   Polou ležím, polou sedím v posteli,
  3. 2.   Juž se mně skoro odcizil svět
  4. 3.   Nepřicházím s písní míru já k vám,
  5. 4.   Chtěl bych vám píseň zazpívat
  6. I.   Minulo skoro desetiletí...
  7. II.   Nehledím oknem. Zdá se mi, že málo mám času,
  8. III.   Sám se svou prací. Daleko jaksi. Vyhnanec na ostrově,
  9. IV.   Je letní večer. Stmívá se. Hasne i moje cela,
  10. 1.   Ve spadalé listí jsi hodila růži,
  11. 2.   A takto ke mně mluvil šedý ochránce lásky,
  12. 3.   Jen pohleď na blesky očí závistných,
  13. 4.   Pod verandou jsme seděli skoro sami
  14. 5.   Jen hlavu vzhůru, milenko, jak červen krásná,
  15. 1.   Z Alp větry řádí ulicemi a dvory,
  16. 2.   Tak trochu exil, trochu stará vlast
  17. SVATÁ LUISA MICHELOVÁ
  18. 1.   Lajdák trochu otlučený,
  19. 2.   Chléb a svobodu! To je dvanáct liter!
  20. 3.   Je krásný les ve hnědé, žluté, rudé,
  21. 4.   Noc temná je. Poslední domky města,
  22. 5.   Šlo jaro, léto, podzim šel, jde zima;
  23. 6.   Jdu první jarní den tiše světit k lesu,
  24. 7.   Modrých zvonců koniklece
  25. 8.   Anemone nemorosa,
  26. 9.   Z vonného krystalu sněhu
  27. 10.   Pojď, milenko a ženo, v les,
  28. 11.   Pane barone z B., vy jste troup,
  29. 12.   Oh, dubiny, hymnu vám slibuji,
  30. 13.   Pomalu se vleču, vleču,
  31. 1.   Oh, lásko, nad pokrčení ramen drobných pesimistů
  32. 2.   Buď, válko, zdráva! Nechť hřímají děla,
  33. 3.   Neseme žhnoucí smolnice
  34. FRANTIŠKU KUPKOVI
  35. CESTOU
  36. 1.   Ať žije všeobecné hlasovací právo!
  37. 2.   Českou duši, český rozum chceš-li,
  38. 3.   Doba velká, lidé malí. Rakousku je na nic
  39. 4.   Že mladočechům slábnou ruce
  40. 5.   Český nimrod – nadávka a klení.
  41. 6.   – Jsem anarchista.
  42. 7.   Pohlaví, srdce, mozek a svaly
  43. 8.   Devětadevadesát pálených děvčisek
  44. 9.   Jsem starý kozák a jsem zvyklý mrazu