pod gilotinou

Stanislav Kostka Neumann

pod gilotinou
prý vraždíme, co milujeme. nikdy tě nezabiji. a přece spolu nedojdeme. přetneš mi šíji. jsi němá gilotina. skláním už hlavu. až vypadne ti z klína, ukaž ji davu. nepadl v bojích ni bídou strohou, léta ho nezlomila. zhroutil se u mých hedvábných nohou, když jsem ho pokořila. 21