černé pole
odkvetlo stéblo tonoucího,
mrazivý vítr láme je.
po poli mrtvých snů a klamů
marně se plouží naděje.
obrací ve tmě mrtvá těla,
marně se dívá do tváří.
ztrnulá ústa nedýchají,
vyhaslé oči nezáří.
jen ticho, hrozné ticho širé
zavolá, zalká, zapláče.
a z bezhvězdného nebe kane
studená rosa na spáče.
vše mrtvo. jednoho jen třeba:
ty mrtvé pohřbít. nemohu.
to černé pole přeorati.
jednoho třeba. nemohu.
22