PRO LÁSKU.

Jan Opolský

Já zemru, řekl útlým hlasem, dál hoře svého nesnesu, však slova ta se neobešla bez strojeného přednesu. O zemru, řekl ujec starý k své příliš mladé neteři, kdež ona stála s bílým pasem jak první růže na keři. Ta slova čiré lyričnosti „smrt pro lásku i pro krásu“ jsou prostě vzata z almanachu ve bledém modrém atlasu. Tu ptáci v parku slabě pěli i v javoru i na buku, neb lásku znali odedávna jak bílou jeho paruku. Já zemru láskou, řekl útle, však zřel, jak růže ztepilá na líci měla uštěpačnosť, jež v almanachu nebyla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1087. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Ó TI PTÁCI ŠTĚBETÁCI! (Karel Dostál-Lutinov)
  2. Sedmihlásek. (Antonín Bulant)
  3. V rozvalinách. (Adolf Heyduk)
  4. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  5. Unylá. (Adolf Heyduk)
  6. XXXIV. Umřel jsem. (Adolf Heyduk)
  7. BRAČEK – PTÁČEK. (Adolf Heyduk)
  8. Věrní pěvci. (Adolf Heyduk)
  9. Družky duše. (Adolf Heyduk)
  10. 33. Chvála venkova. (František Zdobnický)