JE LIDSKÁ HRUĎ

Jan Opolský

Je lidská hruď jak spící sad jejž jarní vítr tkne se(J7f) jak rozhučelá zvonice kdes ve hlubokém lese(J7f) keř nehybný a trčící sám v opuštěném poli(J7f) jenž resonancí života se náhle rozhlaholí(J7f) Jak po mateřství lačnící a odevzdaná žena(J7f) jak dlouho zmlklá polnice zas k ústům přisazená(J7f) Je lidská hruď tak sevřená jak boky skály slepé(J7f) v níž hukot vnitřních požárů však ustavičně tepe(J7f) v ní časem kráter otevře a přepětí své shladiv(J7f) vším zachví zemským povrchem hrom hefaistovských kladiv(J7f) Je lidská hruď jak plný úl tak pokojný svým tvarem(J7f) z nějž včely sladkých myšlenek jsou vyvábeny jarem(J7f) by zmámily se rozkoší a vpily duši poupat(J7f) a mohly v zlatu slunečním až do zenithu stoupat(J7f) Hrob hluboký je lidská hruď však zasutý jen zpola(J7f) z nějž mrtvý pouze zdánlivě zas po životě volá(J7f) po jeho síle rozkoši po jeho snu a boji(J7f) po hořkém jeho vavřínu pne mladou ruku svoji(J7f) sen mrtvý pouze zdánlivě je lidské srdce v těle(J7f) je zevně všecko hořící a plno krve vřelé(J7f)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

662. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. RAJSKÁ ZAHRADA (Jan Opolský)
  2. PŘIJÍMÁNÍ. (František Taufer)
  3. MŮRA. (Antonín Sova)
  4. LETNÍ SLUNOVRAT (Rudolf Medek)
  5. X Řev hmoty, jež věkům vstříc kypí pravěká (Stanislav Kostka Neumann)
  6. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  7. HLADINA (Rudolf Medek)
  8. STUDENÁ SCÉNA (Jan Opolský)
  9. TICHÁ STRÁŇ (Jan Opolský)
  10. DIVOKÁ ORLICE (Rudolf Medek)