Odrodilý.

Karel Dostál-Lutinov

Odrodilý.
Zvěsť dávná padla v duši mou: Orel prý mladé brává do spárů a pozvédá je slunce do žáru, zda směle zřít veň dovedou. Mhouří-li který orlík oko, v tom není orlí krve proud, orel se hněvem rozhorlí a v propasť přehluboko panchartu dává upadnout. Ó Bože! Orle nad orly! Ty zved jsi mne, bych v slunce pozíral a já jsem oko na zem upíral, tak zrádně, chabě, zbaběle – – Ty pouštíš mne! Ach Bože! Bratří!! Andělé!!! 37