Čert na horách.

Rudolf Pokorný

Byla jedna víska v horách věru dávno, dávno tomu domky spustlé, rozedrané jako hejno cikánů. Žili tam jen chalupníci, baráčníci, podruhové, a pak bába čarodějná měli, co si nakradli. Domek babky čarodějné na konci stál hříšné vísky v nízkém křoví polo skryt. Na návštěvu v noční době přilétal k z pekel říše na perutích netopýřích správce oné vískyčert. Jednou v noci při večeři bába byla tuze skoupa rozhněval se ďábel na ni, a že bába nemlčela, není třeba povídat, Zalomcoval vztek jím strašný, povstal ihned ode stolu, plivnul způrné bábě ve tvář a vyskočil oknem ven. A hle! Od pekelné sliny vzejmula se ihned bába, chytlo od všecko kolem hoří jizba, hoří chata, a čert venku mne si ruce: Vezmi bábu, vezmi čert!“ Ale ještě nevybouřil ďábelský se jeho vztek: nadmul tváře jako měchy, z plných útrob proti vísce začal foukat... Vichor hrozný, nevídaný, neslýchaný ihned povstal, stromy lámal, skály drtil, dolů házel, plameny hnal z chýže báby přímo, divě k vesnici. Ach, jak strašné podívání! Ohniví, hle, hadi skáčou, svíjejí se po střechách, piští, syčí, přeskakují pak jak dýmem poplašeni od stavení k stavení; odkud prchli, tam ční z dýmu jenom černé ssutiny. Jiskry jako z vodotrysku k nebi srší. Z oken tmavých vyšlehují rudé ohně jako z hrozných draků tlam. A pláč lidí polonahých, uděšených, pomatených, v rachot krovů padajících, v sykot zní jen plamenů. K sluchu Boha nedolétá; neboť hříchy těchto lidí uzavřely nebesa na sedmerou závoru. A oheň se dále šíří, polovic vísky zchvátil – – Čert si jenom ruce mne: Vezmi všecko, vezmi čert!“ Nadme znova černé tváře, fouká dále proti vísce, stromy kácí, v oheň chýží vichřice je přikládá... V jedné chatě v této chvíli děsu, hrůzy neskonalé poděšená matka náhle porodila před časem dítě jako jezulátko. Zaplakalo dítko malé slabounkým jen, prvním pláčem. A Bůh slyšel nářek dítka; neboť ještě hřích nevssálo z prsu matky hříšnice. A v tom ještě okamžiku ustál vichor pekel sloty, déšť bohatý s nebe lil se v rozsápané plameny... Zařval čert, skála pukla na ohromnou jeskyni, a propad se dolů vztekem do propasti pekelné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce

245. báseň z celkových 267

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DVĚ MATKY. (František Odvalil)
  2. K BOHU. (Karel Dostál-Lutinov)
  3. Betlem. (Josef Kalus)
  4. KRÁL SE NARODIL (Karel Dostál-Lutinov)
  5. RAJSKÁ LEGENDA (František Odvalil)
  6. Večer v horách. (Rudolf Pokorný)
  7. Česká legenda vánoční. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Píseň o narození Páně. (Václav Antonín Crha)
  9. XL. Dítě. (Xaver Dvořák)
  10. CESTA (Božena Benešová)