VYLÁKANÝ.

Karel Skřivan

Byl mládec černovlasý, hrdý jak lilium – jen ve hvězdách měl oči, a v očích plno dum. A mnohou ženu krásnou to zlobilo, že sní, a před půvabem jejím se zajat nekloní. Tu mnohá dívka hrdá cest jeho hledala – a jenom co se usmál, pak už ho neznala. A mnohá paní sličná se na něj usmála – a sotva pozdravil ji, jej kopla bezmála. Teď chodí poražený, že vylákat se dal, má oči přimhouřeny a v hloubi duše žal. „Ó, ženy, ženy, ženy!“ lká často zoufalý – „mé nebe jste mi vzaly a země nedaly!

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

216. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dítě Prahy. (Alois Škampa)
  2. Dvě sloky. (Růžena Jesenská)
  3. Za červnového jitra. (Josef Svatopluk Machar)
  4. None (Alfons Breska)
  5. SIGNORKO MLADIČKÁ... (Zikmund Winter)
  6. Jedinkrát. (Alois Škampa)
  7. Na houbách. (Beneš Grünwald)
  8. XXII. BALLATA V RÁNU MASOPUSTNÍM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. BŘEH ZÁHROBNÍ. (Adolf Heyduk)
  10. Elegie na smrt přítele J. R. (Augustin Eugen Mužík)