LÉTHE.

Josef Václav Sládek

Svých drahých Stíny vídal jsem kdys v dáli, jak byli za živa. – Pak bledly již, víc každým rokem. – Děl jsem: „Zrak mi kalí prach života.“ – Ne! – byl jsem Léthe blíž. Dřív s úsměvem, neb výčitkami v oku, teď němé, mátožné, tak bez krve se zjevily mi zas po mnohém roku – a cize hledí tak – dnes po prvé! Hle, tak už blízko bezhlesná ta řeka se proudí! – za ní známé míhají se tváře – hledí – mne už neznají! – Až k doušku schýlím rty, jak Charon čeká, a k těm, kdys drahým, převeze mne tam, z nich také nikoho už nepoznám.

Patří do shluku

loď, plachta, plavec, stožár, člun, přístav, koráb, paluba, plout, vrak

380. báseň z celkových 1316

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TOPOL A VRBA. (František Serafínský Procházka)
  2. U OBRAZU DÍTĚTE. (Josef Václav Sládek)
  3. Sonet o břehu. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Ve chvílích nejtěžších... (Bohuslav Květ)
  5. Čekám. (Adolf Heyduk)
  6. ZASLÍBENÁ TOUHA. (Jan Opolský)
  7. VODA KŘTICÍ. ( H. Uden)
  8. Vlny. (Adolf Heyduk)
  9. II. ONDŘEJOVO NEŠTĚSTÍ. (Louis Křikava)
  10. Vyznání. (Jaroslav Vrchlický)