Bábo pod svým krucifixem(T4f)
na lenošce z hnědé kůže(T4f)
ruce krásné útlé bílé(T4f)
na dubovém hnědém stolu(T4f)
s širokými trnožemi(T4f)
v starodávném lemování(T4f)
s čepečkem na šedé skráni(T4f)
s růžencem a žlutou knihou(T4f)
v níž jsi četla jenom s tíhou(T4f)
ale dobře po paměti(T4f)
čtouc ji tak po dlouhá léta(T4f)
bábo s tím tvým okem klidným(T4f)
vlídným ač tak málovidným(T4f)
když ti vnuk se vrátil z dáli(T4f)
jak ty oči které samy(T4f)
hovořily se stěnami(T4f)
celý rok a v létě v zimě(T4f)
jen tak němo vzpomínaly(T4f)
když ti přišel vnuk tvůj z dáli(T4f)
jak se na něj pousmály(T4f)
Bábo sedím ve tvém bytu(T4f)
hledím z toho okna ven(T4m)
do mhy deště do blankytu(T4f)
kdes se tolik nadívala(T4f)
jaks tu léta sedávala(T4f)
pod dědičným krucifixem(T4f)
na lenošce z hnědé kůže(T4f)
při dubovém hnědém stolu(T4f)
ale kde to lemování(T4f)
čepeček s tou šedou skrání(T4f)
kde je bábo zrak ten vlídný(T4f)
Šedé skráně pod trávníkem(T4f)
uschovalo sobě jaro(T4f)
s posledním je berouc sněhem(T4f)
pro podzimek na chudobky(T4f)
Čepeček a žlutou knihu(T4f)
růženec a kde co bylo(T4f)
roznesli ti ze tvé síně(T4f)
jak tu stálo třicet roků(T4f)
samo tys jak sama byla(T4f)
Jen ta prázdná síň tu zbyla(T4f)
a já sedím tady zase(T4f)
jak jsem sedal mnohdykráte(T4f)
a tys modlila se tiše(T4f)
mezi tím co pro svět planý(T4f)
já jsem psal své verše plané(T4f)
A tys modlila se tiše(T4f)
krucifix jak hleděl s hůry(T4f)
zašeptalas jenom Pane(T4f)
vidělas andělské kůry(T4f)
jak mu hlubé rány hojí(T4f)
a jak On se k lidem chýlí(T4f)
když je lidé opustili(T4f)
Nevím cos v mé tváři zřela(T4f)
snad že mhou tvých očí chvěla(T4f)
též se jako od bolesti(T4f)
pak jsi vstala tiše tiše(T4f)
šoumala se do komory(T4f)
od špižírny víko cvaklo(T4f)
přinesla jsi lžičku medu(T4f)
od včeliček jejichž bzukot(T4f)
v létě slýchalas tak ráda(T4f)
po poledni vše když stichne(T4f)
i to ptáče v horkém sadu(T4f)
ale včely pořád bzučí(T4f)
boží včely Potom v zimě(T4f)
umřely ti také ony(T4f)
Zde mé dítě řeklas tiše(T4f)
z květů o jichž moci neví(T4f)
nikdo z lidí včely berou(T4f)
boží med je pro vše lékem(T4f)
nezhojí li pouleví(T4f)
A teď ve tvé prázdné síni(T4f)
jak jsem býval mnohdykráte(T4f)
po letech tu sedím zase(T4f)
ale jenom vzpomínaje(T4f)
Zimní slunce bledě zlaté(T4f)
na pozašlé padá stěny(T4f)
venku stýská chocholouš(T4m)
A tak ticho je v té síni(T4f)
ani pavouk nepohne se(T4f)
a mně zdá se jak by nyní(T4f)
sedělas tu bábo tiše(T4f)
pod tím starým krucifixem(T4f)
zašeptala jenom Pane(T4f)
zřela jak se k lidem chýlí(T4f)
když je lidé opustili(T4f)
Rozumím ti bábo nyní(T4f)
jak tvůj hlas zní jako z dáli(T4f)
ale lidé Krista vzali(T4f)
A mně zdá se po světnici(T4f)
jak by šoumaly se kroky(T4f)
šoumaly se do komory(T4f)
a teď tam to víko cvaklo(T4f)
Toho tvého medu lžíci(T4f)
bábo jenž tak všecko zhojí(T4f)
Ale ty za včeličkama(T4f)
odešlas tak dávno sama(T4f)
Kdybys mohla ty bys vstala(T4f)
ale ty tak tvrdě spíš(T4m)