PÍSEŇ O PRAMENI

Antonín Sova

Já našel jsem v tvém srdci pramen chladný, byl oku nezvěstný a skryt. Jej prostou dlaní nedotkl se žádný, nikdo se neodvážil pít. Byl dlouho němý, ukryt pod kořáním, nehnul se všední tíhou dne. Ať kvete jaro, voní podzim v zrání, on čeká z rána, v poledne. Doznívá jaro, podzim vlákna pouští. čas dny a roky šíro tek‘. Já nezapomenu. Byl svět už pouští, když promluvil tvůj pramének.

Patří do shluku

ocún, luka, jeseň, podzim, podzimní, listí, zvadnout, sychravý, chladný, strniště

67. báseň z celkových 230

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VI. Kde po lukách dnes hledám parnasii, (František Leubner)
  2. TOUHA (Petr Fingal)
  3. V PODZIM JSEM TĚ POZNAL. (Adolf Heyduk)
  4. Dní několik už jen, a v dusné svojí celi (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. JAROSLAVU KVAPILOVI. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. OCÚNKY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PODZIMNÍ (Stanislav Kostka Neumann)
  8. XV. Podzimní lístek. (Josef Svatopluk Machar)
  9. ELEGIE (Jan Opolský)
  10. V. D. (Rudolf Medek)