SLOKY.

Antonín Sova

V bezlidnou Samotu se člověk mnohdy ztrácí(J6f) A věčnost zvlášť tu zahovoří k snům(J5m) Zde slunce lítostivěj dokrvácí(J5f) Tu lesy ční k mlčícím oblakům(J5m) Ten klid má sílu Láká ku smíření(J5f) V něm stichlo vše co kdys tak mohlo rvát(J5m) Od lidí od chimér od bludů pravd a snění(J6f) kající revolty se touží odpoutat(J6m) Je lítost z něčeho co v světě neuzrálo(J6f) bez hořkých výčitek těch které zklamal cit(J6m) Je lítost z něčeho co plody slibovalo(J6f) Co velkým nebylo však co jím mohlo být(J6m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1341. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLOKY O MUŽNÉM ŽALU. (Antonín Sova)
  2. POKLADY KRÁSNÉHO SOBECTVÍ. (Antonín Sova)
  3. VIDINA. (Růžena Jesenská)
  4. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  5. LETNÍ VEČER. (Zikmund Winter)
  6. OH, JAK JE KRÁSNÉ... (Viktor Dyk)
  7. SLUNCE. (Antonín Sova)
  8. ČERNÝ TÝDEN. (Viktor Dyk)
  9. STAVITELÉ CHRÁMU (Otokar Březina)
  10. ZTRACENÁ STOPA. (Lev Blatný)