ORLÍ JÍZDA.

ORLÍ JÍZDA.
Sedněme si na oblaka... Nejdále přec ujedem. Nemožnosti křísit láká, nepřehledná vábí zem. Příkrá kynou horská sedla – děsí tmavé soutěsky. – Nad zemí jak noc se zvedla, v hloubce vod zříš záblesky, světel mživé dlouhé šňůry křižují zem celou s hůry. Oblaka hřmí po vichřici nad skalami, nad lomy... Jsou to zvuky, strom jak čnící ve výškách se rozlomí... Plujem:... skály, břehy, moře... Prometheus? – Kvílí kdes... 103 Jeho věčné slyšet hoře, sup je vztyčen nad útes, hlavu zdvihne a zas klová, zobec zatne, a zas znova... Plují oblaka a letí, věky mizí pod nimi, jeden věk a druhý, třetí od jar zkvetlých do zimy, mají lehkost křídel ptáků, mají tichost duchovou, tančí oblak po oblaku ve dne, v noci, světlem, tmou, prosyceny vůní lesů, vlhkých luk a horských tesů... Chatrč dřímá... Rybník... Vrby... štěkne pes... Zní dětský kvil, vesnice se v dálce hrbí, mraků stín ji přepůlil. Obilná se mění role, tančí slunce se stínem; obrovská hřmí města dole v zmatku, řevu jediném; oblaka dál musí plouti, plachty věčnem rozepnouti... Pak se mění scenerie... Ve výškách je všecko sen. 104 Sisyfos však dole žije dávno s bohy znesvářen... Chytrý Sisyfos. Tam válí s obrovských hor balvany. Věčná žízeň, ta ho pálí, nikde léků na rány... Balvan padá, rve a drtí... Padá, ale neusmrtí. – Jezera, jsou dole slaná... Někde Betlém v ústraní. – Pomůže ta kopím rána? Kříž, jenž v zem se uklání?... Nastane-li zkonejšení? Kristus neví, váhá... sní... váhá... to je hrozné snění v Getsemanu poslední... V slávě umřít... V slávě vstáti... Může to cos lidstvu dáti?... Orlí touhy k výším plují, dole potlačen je smích... Z vlčích jam, hle, světélkují oči zlé a jejich hřích... Oblaka jsou lehká snění do neznáma plující, oblaka jsou zapomnění ve výškách let tlumící, 105 oblaka jsou touhy věčné, vznícené a nekonečné... Rozžhaveny sluncem letí, věky mizí pod nimi... Jeden věk a druhý, třetí od jar zkvetlých do zimy... Tragiku kdos dole hraje. – Orli blouzní o výši... Bolest dole v srdcích zraje, ale jak se utiší?... V slávě umřít... V slávě vstáti... Může to cos lidstvu dáti?... 106