MEDITACE PŘED NOCÍ.

Antonín Sova

A obilí lenivě praská a šumí, stroj lenivě zpívá, bzučí, Kraj lenivě stmívá se, teskně, jak umí, pod světly řeka hučí... Pod světýlky drobnými Evropa hasne, jež v bezvětří slábnou a čmoudí... Kdys vyplula za rána v pohodě krásné, teď bloudí a bloudí a bloudí... Kdo živý, ten usnul a proto ty smutky, ta veliká před zmatky ticha... A něco jak bolehlav jistý a prudký z těch opilých nocí dýchá... Ne, není však ticho tak, jak se zdálo, teď z hrobů cos mrtví děli: Vám nahoře líp než nám se spalo... A přece jste žíti chtěli... A mrtví se trapně usmívali pod rozdrolenými věnci: Co z života vašeho vyzískali ti věčně kosící ženci?

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

757. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Noční skizza. (Alois Škampa)
  3. VEČER. (Karel Babánek)
  4. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)
  5. Largo dlouhých večerů. (Antonín Sova)
  6. NA PŘÍVOZE. (Antonín Klášterský)
  7. None (Karel Leger)
  8. DOMOV (Božena Benešová)
  9. 9. listopadu 1620. (Karel Leger)
  10. DVA VEČERY (Antonín Sova)