Ta léta byla prokletá(J4m)
že chtěla mnohem víc(J3m)
než mohla a než musila(J4m)
a než dovedla říc(J3m)
Však byly v ní blesky ukryté(J4m)
a vláhy Šly mraky tmou(J3f)
svou kosmickou svou bolestnou(J4m)
svou nelogickou hrou(J3m)
Tak lákal blouznit obrodný(J4m)
ten jarní zemní dech(J3m)
I srdce mladá v otázkách(J4m)
ve věčných bolestech(J3m)
To život jisker křesáním(J4m)
jež měly v oheň vzrůst(J3m)
žár směrodatných pokusů(J4m)
nad obzorem jenž zpust(J3m)
Po jedinečné po zvláštní(J4m)
slov řezbě úžasné(J3m)
pro vyvolené touha plá(J4m)
než výheň uhasne(J3m)
Po těžkomyslných slovech zlých(J4m)
však přišlo pokání(J3m)
po revolučních záchvatech(J4m)
kompromis uznání(J3m)
A ti kdož jiskry křesali(J4m)
kdož blesky vrhali(J3m)
do populárních chomoutů(J4m)
své hlavy prodali(J3m)
cos mohli stvořit v smutku dní(J4m)
počaté bolestí(J3m)
Teď konec hře i pláčů je(J4m)
i konec o štěstí(J3m)
viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie
515. báseň z celkových 1655
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
PŘÁTELSKÁ SONATA.
(Antonín Sova)
-
PROLOG.
(Zikmund Winter)
-
Prostomilé byly židle
(Hermor Lilia)
-
VII. *** Spí širá zem – hruď neklidem se chvěje,
(František Táborský)
-
ODKAZ
(Božena Benešová)
-
SLUNCE VYŠLO!
(Karel Boromejský Hájek)
-
ZÁHON
(Hermor Lilia)
-
PÍSNĚ VEČERA.
(Zikmund Winter)
-
SHAKESPEARE.
(Adolf Bohuslav Dostal)
-
SMUTNÉ PÍSNĚ.
(Zikmund Winter)