PROSLOV

Antonín Sova

Otroctví chlebem denním lidstvu bylo(J5f) Nevolník skrčen v kou pěst svou svíral(J5f) a proklínal to vlast svoje lo(J5f) pro panstvo klidil jen a skliz sbíral(J5f) Tak ky chodil vždy po cizím nu(J5f) karabáč slyšel jenom zasvišti(J5f) desátky pokuty přišel nu(J5f) své lo dal i la svojich (J5f) Ze silnic do le z obilných mlý(J5f) se vléknul zapřažen a zase kolem(J5f) zvěř vysokou i černou hnáti musil(J5f) svým zničeným a rozdupaným polem(J5f) Tož ce týdny a zas no týdny(J5f) zas no roky věč robotovat(J5f) v neli tit jak je člověk bíd(J5f) a svoji mstu jen na dně srdce chovat(J5f) A vrchnosti vše dát co zbylo ješ(J5f) pod střechou na poli když milost kývne(J5f) však draze zaplatit skřípnou li kleš(J5f) msty rozmar a lady vždy div(J5f) Jít ve stádech od jinocha k starci(J5f) a klonit se jen k zemi vždycky nu(J5f) a neozvat se slovem chlebodárci(J5f) jen robotovat na cizím tom nu(J5f) Dál otročit dál v ci du ti(J5f) své lo zapřáhnout a duši svoji(J5f) pro ci sklízet dál a otročiti(J5f) a nechystat se nechystat se k boji(J5f) Však dovršen čas dost již obohacen(J5f) selskými mozoly pán statek ci(J5f) dost zaň je namodleno Otrok ztracen(J5f) chtěl poznat též jak pod svůj krov se sklí(J5f) A jednou vzbouřen s kosami a s cepy(J5f) se sekerami s koči a či(J5f) se vzdor postavil a hnal se sle(J5f) na vrahy své Ten hlas k nebi křičí(J5f) Vstal sedlák nedbal života ni smrti(J5f) a mučen trestán na hrdle šel směle(J5f) a na rozcestích šen hrůzou dr(J5f) své vyssavače a své mučitele(J5f) Věk otřásl se svojích ve stěžejích(J5f) krvavou zeň přines v oběť svo(J5f) jak převrat kaž žá ve svých jích(J5f) od vel doby po zoufalém boji(J5f) Stale ledy pohnuly se sva(J5f) přec Spravedlnost přišla poz třeba(J5f) myšlenka zvízila pev spja(J5f) s budou pís svobody a chleba(J5f) Víc la zdola nežli mocných přízeň(J5f) víc zeň jich než láska k zotročeným(J5f) přec Spravedlnost přišla lačných žízeň(J5f) ukojit a čest vzdát údům zmdleným(J5f) Den onen musil přijít kte sní(J5f) s otro pouta z ra silnosti(J5f) svobodou stejnou v zákon še hří(J5f) a povinnos stejnou svéprávnos(J5f) Na svoji hrou pev zakotviti(J5f) ji obvat zmnožiti svou (J5f) potomkům cele zanechat ji žíti(J5f) abychom mocji a pe žili(J5f) ji učit milovat jak lu živou(J5f) tím laskavější čím víc milona(J5f) a vtipem svým rozhledem tklivou(J5f) dát čí v so dělka i na(J5f)

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

521. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZRUŠENÍ ROBOTY. (Eliška Krásnohorská)
  2. II. Tak prostá lidu vypravuje báje: (František Leubner)
  3. Píseň oráčů (František Cajthaml-Liberté)
  4. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Píseň rozsévače. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Píseň klasů. (Jaroslav Vrchlický)
  7. None (František Serafínský Procházka)
  8. Etruská ballada. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tichá láska. (Augustin Eugen Mužík)
  10. POŘÁD TOTÉŽ. (Augustin Eugen Mužík)