SMILOVÁNÍ

Antonín Sova

Vše vadlo na mně kořeny v černé zemí svrasklé a skrčené(Na) mé větve holé jak pěsti zaťaté k zrudlému hrozily nebi(Na) Já nebyl sám však tisíce bylo nás nás byly miliony(Na) my vadli Byl podzim byl podzim podzim vyžilých kultur(Na) A bože můj za listem list květ za květem a snět za snětí(Na) trysk pryskyřičných šťav za vůní rozechvěných(Na) vše haslo tiše dumavě hasly nás miliony(Na) a naše větve vzdorné jak pěsti k rudému hrozily nebi(Na) A jednou když zoufal jsem již v severních metelicích(Na) kdos Velký přišel pod mými větvemi spočinul zemdlen(Na) a smilovav se vyrval mne s kořeny při vzchodu slunce(Na) Mne přesadil v Údolí nového Království V klidném jitru(Na) mé nové květy vzhořely po snivých měsíčných nocích(Na) den jarní byl A člověk šel a hluboké oral tu brázdy(Na)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

787. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. PODZIMNÍ JÍZDA. (Adolf Bohuslav Dostal)
  3. ZASTESKNUTÍ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  4. TAM U NÁS... (Jan Opolský)
  5. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  6. DOMOV (Božena Benešová)
  7. Na zpáteční cestě. ( K. Egor)
  8. Žloutne stromu listí v lese, (Adolf Heyduk)
  9. ROZHOVOR SE SRDCEM (Antonín Sova)
  10. ROZLOUČENÍ. (Adolf Brabec)