PRVNÍMU PELU.

Antonín Sova

Co mladé, křehké, svěží, vše mám rád, úsměvy, sliby, jarní za rosy, co hlavu o zeď nerozbilo si, co ještě v čin krev nemusilo dát... Pučení, vánků směr jež poznává, jich první něhu, harmonické hry, životní větu dlouhé předehry, v nichž tančí vzdušné ženy postava, – co pučí z barev stínů, ze zoře a vlhka zemní hloubky úžasně, mám rád, co nově mluví, překrásně a pelem v naivní plá pokoře... Mám vykuklené motýle a vlažný van měnivých větrů rád, když pupence zlatově žloutnou a když růžence bělavých trsů visí ze všech stran a tiší ptáci k hnízdům snášejí zcuchaná stébla v sladké starosti, svůj život zvroucnit něčím, žádostí po odvislosti, družné naději na věčnou lásku vlastním pod krovem zelených větví, něhou dýšících a téměř v oblacích je držících v přísvitu bledožlutě okrovém...

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

835. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  3. HYMNA (Rudolf Medek)
  4. KVĚTINY A ŽENY. (Zikmund Winter)
  5. ČERVEN. (František Taufer)
  6. G. Carduciimu po přečtení „Třetích ód barbarských“. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PÍSEŇ METAFORICKÁ. (Adolf Racek)
  8. ZVONY. (Xaver Dvořák)
  9. SMUTKY JARA. (František Sís)
  10. PÍSEŇ O VĚRNÝCH PRŮVODCÍCH (Antonín Sova)