Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN.

Antonín Sova

Ranních hodin moudrá krása upřeně ti v okna hledí... Jitro třpytnou rosu střásá, ze stříbrné rdí se šedi... Vše to přišlo z oněch světů bez otázek, odpovědí s chladem rána, s vůní květů... Hloubky v stínu, výšky v světle, město mlčí v rozdnívání... Stromy všude bíle zkvetlé poprvé se modlí v stráni... Hlubokým a tvůrčím klidem duše v němém odevzdání Bohu blíž je, tvorstvu, lidem... Překonány leží ve mně včerejších vojsk mrtvé šiky: pudy, jež se draly temně, zloby, brousivší své dýky. Chci dnes čist jak paprsk pouhý hořet mezi smrtelníky. Věčným úsměvem své touhy... Bolesti mé vykoupené jako zkrotlé šelmy leží u mých nohou... Nakupené v okně tříště střech a věží odhmotněných výší klenou oblasti. A věčno střeží chvíli žití pochopenou...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

633. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V BÍLÉ NOCI (Božena Benešová)
  2. báseň bez názvu (Adolf Racek)
  3. MLÁDÍ. (Antonín Sova)
  4. BÁSNÍCI. (Josef Svatopluk Machar)
  5. PODZIMNÍ MEDITACE. (Adolf Brabec)
  6. U ZÁTOKY (Antonín Sova)
  7. báseň bez názvu (Josef Holý)
  8. Klamné jaro. (Milan Fučík)
  9. NOČNÍ KONTEMPLACE. (Zikmund Winter)
  10. SULAMIT. (Eliška Pechová-Krásnohorská)