Příroda je převýborná kníha,

František Sušil

Příroda je převýborná kníha, Jižto Hospodin všem poskýtá, V níž on známost sebe namítá Tomu, jenž v ní pro uku se sbíhá. Blažen, kdo v ní Páně stopu stíhá, A k ní duší zbožnou zavítá! Pásmo pochyb se mu rozplítá, S tváři pravdy se mu závoj zdvíhá. Kterak tedy předce mysl mnohá Šetříc pilně v knize té všech znaků Nenalezá pravého v ní Boha? Od krhavých ducha jde to zraků. Badá on v ní – ale s myslí podlou, Proto se v ní potkává jen s modlou.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

187. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 30. Právem se lid od přírody učí, (František Sušil)
  2. 244. V kastalských kdo žídlách žízeň háší, (František Sušil)
  3. Příroda jest ovšem dobrou knihou, (František Sušil)
  4. 37. Toť kněz Páně! Jak mu svatá říza (František Sušil)
  5. 135. Calderon. (František Sušil)
  6. Poutníče údolím světa. (E. Antonowicz)
  7. 76. Pobudka. (František Sušil)
  8. 62. Kdo zde žije, neustále píše (František Sušil)
  9. Samota. (František Sušil)
  10. 110. Příroda ostává ve svém běhu vezdy si stejna, (František Sušil)