PŮLNOC.

Karel Toman

Šumící lampa bledě hoří a bledě hoří na dně duše zšeřelá lampa. Ticho. Sen. Vzduch provlnil se novým rytmem, rytmem tvých ňader a tvých kroků a dechem tvojich věrných rtů. Má hlava klesá, vzpomíná si. Ty’s měla temné bezdné oči, smyslné, horké, věrné rty. Dnes nechoď ke mně! Děsím se tě. Pruh temně modrý na tvém hrdle a v očích plá ti zoufalství. Ty’s neměla se vraždit! Měla’s tak prudkou duši, udýchanou, smyslné, horké, věrné rty. A měla’s žízeň po životě. A sílu lásky, sílu vášně, smyslné, horké, věrné rty.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

354. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  2. SLZA (Arnošt Procházka)
  3. HOROUCÍ NÁPOJ (Rudolf Medek)
  4. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  5. ABYS NEVIDĚLA. (František Taufer)
  6. Pokrytec. (Milan Fučík)
  7. L’ENFANT PERDU. (Vladimír Houdek)
  8. Pojď sem v můj tmavý kout, ty žhoucí přízraku, (Emanuel Hauner)
  9. HOST (Rudolf Medek)
  10. Nina. (Karel Červinka)