IRONIE OSUDU

Xaver Dvořák

Slibovali jsme si, slibovali, ani píď že nedáme; suverénnost jsme si přisahali, přisahali? Už jí nemáme. Smiřujem se! jako rodní bratří s katy blahé paměti; deptali nás, jak se patří, tiskli v ocelové objetí. Smiřujem se v lásky rozplývání, nabízíme úsluhy; hnedle budou v našem domě páni a my ponížené posluhy. Zapřaženi vlastním lásky poutem, vlezem do jha, svět to ví; potáhneme cizím pod chomoutem, na rukou zas staré okovy. Otroky my, oni excelence, osude náš nelidský; jak to bylo na počátku kolověnce, Amen! tak to bude na vždycky! – Slibovali jsme si, slibovali, ani píď že nedáme; suverénnost jsme si přisahali, jubileum! už jí nemáme. Národního světce, jaké žaly? starý fundus, také prodáme!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

1193. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. X. Ne, my v cíl svůj nevěřili dosti, (Antonín Klášterský)
  2. S odvahou! (František Cajthaml-Liberté)
  3. Pochod Orlů. (Karel Dostál-Lutinov)
  4. ČECHOVÉ, SPOJME SE! (Xaver Dvořák)
  5. Píseň vyhnanců. (Jan Pelíšek)
  6. Po přečtení Českých znělek. (Bohdan Kaminský)
  7. MÁJOVÝ POZDRAV (Viktor Dyk)
  8. Bratřím Slovákům. (Jaroslav Tichý)
  9. I. Žebráci jsme – jen na pohled, ( Starý Švejda)
  10. Kruté časy. (Adolf Heyduk)