Žebrák.

Hanuš Věnceslav Tůma

Ten žebrák stařičký s tím vlasem šedivým věčně tak putuje tím světem měnivým, po městech, po vískách, k chaloupkám v samotě: kdo je sám chudičký, rozumí nuzotě. Po světě po celém, jenom ne k paláci, nedajíť chudému bohatí žebráci. Co se ten stařeček po světě nachodí, než-li se chudobě dáreček nahodí; a než tu bídu svou po světě obnosí, co se ten ubohý šedivec naprosí! Nachodí, naprosí, naroní slziček, než-li si vychodí z milosti chlebíček. Žebráku šedivý, nermuť si pláčem líc, hleď, já jsem mlaďoučký a nemám také nic! Ty si svůj chlebíček vyprosíš u dveří, většíť já bídu mám, kdo však mně uvěří? – Tvé bídy litují, o své já nepovím, ty si ji opláčeš, já to už neumím. Ty chodíš po světě v cizině svoboden, a já jsem s národem v své vlasti poroben!

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

305. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OČI CHUDÝCH (Antonín Sova)
  2. POKLAD. (František Táborský)
  3. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  4. 87. Študentské lásky. (František Zdobnický)
  5. VI. MORRIS ROSENFELD. (Jaroslav Vrchlický)
  6. ČARODĚJKA. (Augustin Eugen Mužík)
  7. NÁPIS KNIHY (Karel Toman)
  8. Píseň tkalce. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Když jsem kouřil doutník. (Bohdan Kaminský)
  10. Všední život. (Hanuš Věnceslav Tůma)