III. Před chodce okem vidin táhla řada:

Jaroslav Vrchlický

III.
Před chodce okem vidin táhla řada: Před chodce okem vidin táhla řada:
 zřel Naděj před sebou stát, vítězící mu dlaní kynula, k ní s vážnou lící mu Víra kynula, ta věčně mladá. Zřel svatý háj pohanský, model stáda tam tměla se, Stín světlý s rusou kšticí šel mezi nimi truchlý, žehnající, a kde požehnal, modla k zemi padá. Za světlým Stínem, jenž tu božský kráčel, na bledém nebi rýsoval se kříž, stín temný za světlým se zjevem stáčel. Stín poutník nezřel, on jen patřil výš, za Kristem se a s ním za křížem vláčel, a celé nebe zdálo se mu blíž!
Básně v knize Sen:
  1. VSTUP.
  2. I. Kdys vyšel poutník – tak dí stará zvěst –
  3. II. V tmu splývalo rameno jeho dvojí,
  4. III. Před chodce okem vidin táhla řada:
  5. IV. Zřel cirků otevřené jícny tmavé
  6. V. Zřel krále před tím křížem, na kolena
  7. VI. Zřel zástupy – své opouštěly chaty,
  8. VII. Tu náhle v klášterním se viděl dvoru,
  9. VIII. Ó šťastná Víro! Požehnaná buď!
  10. IX. A poutník procit’. Zjevy s anděly