HLAS VĚTRU.

Karel Babánek

HLAS VĚTRU.
Slyšíš, jak vítr tam sténá a kvílí? Vzpomínka dávných těch vrací se chvil, do snů a pohádek dětskou když duší provázel větru hlas a jeho kvil. Slyšíš, jak vítr tam sténá a kvílí? V pohádek knížce už neumíš číst. Na oknech smáčených šumění deště, ve větru zmítá se urvaný list. 13